NLP – neurolingvistické programování

Práce s jazykem, významem a naučenými reakcemi

To, jak o sobě, svých problémech a životních zkušenostech přemýšlíme, ovlivňuje naše prožívání i chování. Nejde přitom pouze o slova samotná, ale také o význam, který jim přisuzujeme, vnitřní obrazy, které si vytváříme, a automatické reakce, jež jsme se během života naučili.

Právě propojením jazyka, myšlení a chování se zabývá neurolingvistické programování, známé pod zkratkou NLP.

NLP vzniklo v 70. letech 20. století, kdy Richard Bandler a John Grinder studovali způsob práce několika výrazných terapeutických osobností. Snažili se popsat komunikační postupy, které těmto terapeutům pomáhaly vést klienty ke změně pohledu, prožívání nebo chování.

Používám prvky NLP, ne NLP samostatně

NLP nepovažuji za univerzální metodu, která by dokázala vyřešit každý problém, ani ho nenabízím jako samostatnou metodu.

Ve své práci využívám pouze vybrané prvky, které mohou pomoci lépe porozumět problému, rozpoznat automatické vzorce, změnit úhel pohledu nebo zpřesnit způsob komunikace.

Jednotlivé postupy propojuji s prací s emocemi, vztahovými vzorci, představivostí, hypnoterapií a přípravou na budoucí situace. Vždy přitom vycházím z konkrétního člověka a jeho potřeb, nikoliv z předem připraveného scénáře.

Jaké prvky NLP při práci využívám

Reframing neboli změna rámce

Reframing znamená podívat se na určitou zkušenost nebo reakci z jiného úhlu.

Nejde o pozitivní myšlení ani o přesvědčování, že něco bolestivého bylo vlastně dobré. Cílem je porozumět širším souvislostem a najít význam, který člověku ponechá více možností.

Například nerozhodnost nemusí znamenat slabost. Může za ní být strach z chyby, potřeba jistoty nebo snaha nikoho nezklamat. Když pochopíme, co určitou reakci vytváří, můžeme hledat nový způsob, jak původní potřebu naplnit.

Metakomunikace

Metakomunikace znamená mluvit nejen o tématu rozhovoru, ale také o tom, co se během komunikace právě odehrává.

Například:

„Mám pocit, že se teď oba snažíme hlavně obhájit.“

„Čím více na vás naléhám, tím více se stahujete.“

„Zdá se mi, že už neřešíme jen dnešní situaci, ale něco, co se mezi námi opakuje.“

Metakomunikace pomáhá vystoupit z automatického konfliktu a podívat se na vztahový vzorec, který rozhovor řídí. Využívám ji zejména při práci s páry a v tématech spojených s komunikací.

Práce s jazykem

Slova, která používáme, ovlivňují způsob, jakým situaci vnímáme.

Jinak působí věta „musím to zvládnout“ a jinak „chci najít způsob, jak to zvládnout“. Jiný prostor vytvoří otázka „proč jsem zase selhal?“ než otázka „co mi tentokrát zabránilo jednat jinak?“.

Při práci proto věnuji pozornost opakujícím se výrazům, zobecněním a vnitřním pravidlům, jako jsou:

• „Musím.“
• „Nesmím.“
• „Vždycky to dopadne stejně.“
• „Nemám jinou možnost.“
• „Takový prostě jsem.“

Nejde o mechanické nahrazování slov. Důležité je pochopit, co daná formulace znamená a zda člověku ponechává prostor pro změnu.

Rozpoznávání automatických vzorců

Některé reakce se spouštějí velmi rychle. Kritika vyvolá obranu, nejistota potřebu kontroly, konflikt stažení nebo útok.

Člověk pak může mít pocit, že reagovat jinak nedokáže.

Když však automatickou reakci zpomalíme a rozdělíme na jednotlivé kroky, můžeme objevit místo, ve kterém ještě existuje možnost volby. Cílem není člověka „přeprogramovat“, ale rozšířit jeho schopnost reagovat vědoměji.

Souvislost s Miltonem H. Ericksonem

Jednou z osobností, jejichž práci Richard Bandler a John Grinder studovali, byl americký psychiatr a psychoterapeut Milton H. Erickson.

Erickson byl známý individuálním přístupem, prací s jazykem, metaforami, příběhy a nepřímými sugescemi. Bandler a Grinder se některé charakteristické prvky jeho komunikace pokusili popsat v takzvaném Miltonově modelu.

Ericksonův přístup je blízký také mému způsobu práce. Využívám zejména práci s jazykem, zaměřením pozornosti, metaforou, představivostí a nepřímými formulacemi, které člověku nenutí hotové řešení, ale pomáhají mu objevit vlastní možnosti.

Podrobněji se Ericksonovskému přístupu věnuji na stránce o hypnoterapii.

Co mohou prvky NLP přinést

Vybrané prvky NLP mohou pomoci například při:

• rozpoznávání opakujících se reakcí,
• změně omezujícího pohledu na sebe,
• práci s vnitřním kritikem,
• přípravě na náročný rozhovor,
• zlepšování partnerské komunikace,
• hledání jiného způsobu reakce na stres nebo konflikt.

Nejde však o zázračnou techniku ani rychlé přeprogramování mysli. NLP jako celek nemá dostatečnou vědeckou oporu pro to, aby bylo možné označit ho za univerzálně účinnou terapeutickou metodu.

Proto používám jen jeho konkrétní prvky tam, kde dávají v rámci širší práce s člověkem smysl.

Nejde o změnu osobnosti, ale o větší možnost volby

Cílem není stát se někým jiným ani odstranit všechny nepříjemné emoce.

Smyslem je lépe porozumět tomu, jak vznikají vaše současné reakce, co je udržuje a kde se může objevit prostor pro změnu.

Minulost změnit nemůžeme. Můžeme však změnit způsob, jakým jí rozumíme, jak na ni reagujeme a co bude následovat odteď dál.