TY JSI SE ZMĚNILA! JÁ TĚ NECHÁPU! JSI ÚPLNĚ JINÁ, NEŽ DŘÍV! ….. Proč se to děje?

TY JSI SE ZMĚNILA! JÁ TĚ NECHÁPU! JSI ÚPLNĚ JINÁ, NEŽ DŘÍV! ….. Proč se to děje?

Možná to znáte. Máte vztah a po nějaké době vám partner začne říkat věty: „Ty jsi se změnila!“, „Jsi úplně jiná než dřív!“, „Já Tě nechápu!“, „Já Ti nerozumím!“.

Je to poměrně časté téma, které řeším při vztahovém koučinku. V tomto článku lehce zabrousím do hlubšího osobního rozvoje a vibrací (energie) člověka. Je to nezbytné pro pochopení, proč se to děje.

Něco málo k vibracím

Každý vyzařujeme nějakou energii. Čím lépe, pozitivněji, radostněji se člověk cítí, tím vyšší má energii. Naopak, pokud je nastavení spíše negativní, převládá strach, lítost, vina a obdobné negativní emoce, je vyzařována energie nižší. Každé úrovni vyzařované energie odpovídá určité vnímání sebe, svého života, světa kolem, ale i pocitu štěstí.

 

Vyzařované úrovně energie (vibrace) popsal americký psychiatr David Hawkins, který vytvořil stupnici od 0 do 1000. Kdy 0 je úroveň smrti (zde je nulová energie), úrovně 1000 údajně dosahovali Buddha, Kristus a jim podobní. Úrovně škály stupnice označují vibraci (frekvenci) energie, která je vyzařována z člověka (ale i ze zvířat nebo neživých věcí) a jen pro zjednodušení škrtnul hromadu nul. Tato vibrace se dá změřit. Vibrační škálu můžeme rozdělit do několika základních úrovní. Vibrace 1-199 jsou nízké energie (nevědomé úrovně), kdy člověk reaguje především emočně. Dominantní nastavení představují apatie, vina, lítost, strach. Úrovně 200 – 499 mají pozitivnější pohled na svět, převažuje logické, racionální myšlení před zbrklými emotivními reakcemi. Od úrovně 500 (vibrace lásky) začíná duchovní přesah, kdy člověk vnímá nebo přijímá i to, co není vidět a co nemůže dokázat. Jedná se o velmi vysoké energie (např. úrovně lásky dosahují přibližně 4% populace). Na vibraci 700 a výše se nachází tzv. osvícené úrovně, kterých dosahují pouze jednotky lidí.

 

Smyslem osobního rozvoje (ač si to lidé mnohdy neuvědomují) je právě vibrační růst, a tedy posun vlastního života do vyšší energie. Tedy, aby byl život hezčí, pozitivnější, radostnější, šťastnější, aby ho neovládaly negativní emoce. Tento osobní rozvoj si představte jako školu. Procházíte školkou, základní školou, střední školou, vysokou školou osobního rozvoje.

A teď k tématu…

Když spolu lidé začnou partnerský vztah, obvykle jsou na stejné nebo podobné vibraci, neboli na stejně vlně, jak se často používá. Mají podobný pohled na svět, podobné názory, zkušenosti, představy o budoucnosti. Představme si modelový pár, kdy energie obou partnerů je někde na úrovni vibrací 100 – 150, což obsáhne asi tak 50 % vztahů. Přirovnáme-li to ke škole, oba dva jsou například v 5. třídě základní školy. Žijí běžný život, chodí do práce, žena se po práci stará o rodinu, děti, domácnost, manžela. Manžel se stará sám o sebe, občas o rodinu. Žena je od malička naučená brát rodinu jako to nejdůležitější, a proto jí věnuje veškerý možný čas. Mnohdy i na úkor sebe. Muž je od dětství zvyklý, že se o vše postará maminka, tedy žena a podle tohoto vzorce k rodinnému životu přistupuje.

 

Oba partneři přijdou z práce, žena uklidí, připraví svačinu, udělá s dětmi úkoly, připraví večeři. Večer si sedne k TV a čeká, že se jí bude muž věnovat, třeba si s ní povídat. Muž přijde z práce, sedne k telce, sní připravenou svačinu, možná si otevře pivo a kouká na sport nebo zprávy. A je tak unavený z práce, že rozhodně nemá chuť poslouchat tlachání své ženy. Maximálně si zanadává při sledování zpráv. Tento modelový pár je stále na stejné vlně (ač to tak možná nevypadá). Žena má o koho pečovat, muž někoho, kdo pečuje o něj.

 

Jednoho dne si žena přečte „moudrý“, sebe rozvojový článek na Facebooku, vyskočí na ní citát o štěstí a následně si koupí knihu o osobním rozvoji. Načerpá informace, začne přemýšlet nad tím, jestli je opravdu spokojená. Uvědomí si, že už jí nebaví být „jen hospodyně“ a čekat, zda jí partner věnuje pár minut svého drahocenného času. A tak po letech začne chodit s kamarádkou pravidelně na „kafe“. Začne chodit cvičit nebo na jógu. Její život už nebude jen o rodině a podřizování se partnerovi. Bude se cítit více naplněná a šťastnější. Společně s těmito pocity vzroste její energie a začne se měnit pohled na svět. Přestane jí trápit, co by se mohlo někdy stát, nebude-li jen sedět doma a poslouchat životem otráveného chlapa. Začne žít více podle sebe, bude sama se sebou spokojenější a objeví se sebeláska a sebe hodnota. Pokud to přirovnáme ke škole osobního rozvoje, postupně se přesune na střední školu.

 

Partner ne. Partner je stále na úrovni 5. třídy ZŠ. A v tom je celý problém. Stejně jako žák, který chodí do páté třídy, nebude rozumět učivu a následně myšlení někoho, kdo je na střední škole, tak člověk s vnímáním světa odpovídajícímu určité úrovni vibrace nebude rozumět myšlení a vnímání světa někoho, kdo je na vibraci vyšší. Bude-li se páťák bavit se středoškolákem třeba o matematice, výsledek bude: „Já Tě nechápu, já Ti nerozumím.“ Obráceně to bude v pohodě. Středoškolák bude rozumět matematice na úrovni 5. třídy. Bude se o ní moci s páťákem bavit, může mu pomoci a poradit.

 

Stejné je to v partnerském vztahu. Pokud svým vlastním rozvojem překonáte partnera, nebude vás chápat, nebude vám rozumět. Protože byl zvyklý na určitý vzorec vašeho chování, tak v případě, že se tento vzorec stane odlišným, začne vám tvrdit, že jste se změnili. A má pravdu. I když si to neuvědomujete, jste někdo jiný, cítíte se jinak, myslíte jinak. Čím je vaše změna a váš osobní růst vyšší, tím více se partnerovi vzdálíte a tím více to partnerovi bude vadit. On by třeba chtěl do stejné energie, jakou vyzařujete vy. Ale neví jak. Současně mu jeho vlastní ego nedovolí připustit, že se cítíte lépe než on a bude se vás snažit dostat zpět k němu. Přijdou výčitky, shazování vašich aktivit, citová manipulace. Ruku v ruce s tím klesá i komunikace mezi partnery.

 

To, že máte vyšší životní energii než partner, poznáte i tím, že vás čas strávený v přítomnosti partnera vyčerpává a unavuje. Jeho pohled na svět vám přijde negativní, nechcete řešit problémy, které vidí, protože je třeba ani nevnímáte. Nižší energie pohlcuje energii vyšší. Je to jako kdybyste si sebe představili jako vanu s teplou vodou. Když do ní dáte pytel s ledem, teplota vody začne klesat. Zatímco led se bude postupně ohřívat, tát a jeho teplota bude stoupat. Z tohoto důvodu partneři s výrazně nižší životní energií působí jako energetičtí upíři. I když si to neuvědomují.

Tomáš Procházka
www.prochazkazivotem.cz